Psycholožka Jasna

Dobrý den, Evo. Vaše zpráva popisuje velmi bolestivou a pochopitelnou reakci na náhlou a závažnou ztrátu. Prožíváte akutní zármutek, který často přináší pocity úzkosti, nespavost a pocit bezmoci. Je důležité si uvědomit, že tyto pocity jsou v této fázi normální reakcí, nikoli známkou selhání. Protože přemýšlení o situaci vás nyní zraňuje, doporučuji zaměřit se nejprve na stabilizaci každodenního fungování. To znamená věnovat pozornost základním potřebám, jako je pravidelný režim spánku a jídla, i když jen v malých krocích. Velmi vám může pomoci podpora blízkých osob, tedy sdílení své bolesti s důvěryhodným přítelem nebo členem rodiny, aniž byste musela situaci analyzovat. Pokud je pro vás mluvení příliš náročné, zkuste své pocity zachytit formou expresivního psaní deníku, kde nehodnotíte, jen vypouštíte emoce ven. Pro zvládání úzkosti a pocitů bezmoci jsou účinné techniky uzemnění v přítomném okamžiku. Když cítíte, že se myšlenky vracejí k traumatu, soustřeďte se na dech, popište si, co vidíte kolem sebe, nebo se zaměřte na fyzický kontakt s předmětem. Tím se vrátíte do přítomnosti. Dlouhodobě je však klíčové vyhledat odbornou psychologickou podporu. Psycholog vám může poskytnout bezpečný prostor pro zpracování ztráty a naučit vás konkrétní strategie, jak s emocemi pracovat, aniž byste se jimi nechávala přemoci. Může vám pomoci postupně vytvořit naratív o události, který změní váš vztah k bolesti. Nezapomínejte na jemné tělesné aktivity, jako je procházka v přírodě, které mohou pomoci uvolnit napětí. Uzdravení je proces, který nelze uspěchat. Doporučuji začít malými, ale konkrétními kroky k péči o sebe a k vyhledání podpory, která vás nezatlačí do přemýšlení, ale poskytne oporu.