Psycholožka Jasna

Dobrý den, Marku. Děkuji za vaši otázku a za to, že jste se podělil o svou zkušenost. Vaše situace je velmi pochopitelná a popisujete něco, co v psychologické praxi skutečně potkáváme. Pojďme se podívat na to, co se s největší pravděpodobností děje. Vaše tělesné příznaky – ten pocit knedlíku v krku nebo sevření hrdla – jsou velmi pravděpodobně projevem psychosomatické reakce. To znamená, že psychický stres a emoce se přenášejí do těla a vytvářejí fyzické pocity, které jsou velmi reálné, i když lékařské vyšetření neodhalí organickou příčinu. To, že se příznaky objevují hlavně při mluvení před lidmi, je klíčové. Vaše tělo a mysl si spojily situaci veřejného projevu s traumatickou zkušeností z práce, kdy jste byl veřejně ponížen. Váš organismus se nyní v podobných sociálních situacích dostává do stavu zvýšené pohotovosti, což je forma úzkostné reakce. Tělo se připravuje na ohrožení, svaly se napínají – včetně těch v oblasti krku a hrtanu – a to vede k pocitu sevření nebo knedlíku. Je to, jako by vaše tělo automaticky chtělo zabránit opakování bolestivé zkušenosti tím, že vás tlačí do ticha. Vyhýbání se situacím, kdy jste středem pozornosti, je pak přirozeným, ale ne zcela funkčním způsobem, jak tento nepříjemný stav řešit. Krátkodobě sice úzkost snížíte, ale dlouhodobě potvrzujete mozku, že tyto situace jsou skutečně nebezpečné, a příznaky se tak mohou upevňovat. Jak s tím pracovat? Prvním krokem je uvědomění a přijetí souvislosti mezi traumatem, úzkostí a tělesným příznakem. To samo o sobě může přinést úlevu. Dále je vhodné začít pracovat s úzkostí. Můžete zkusit techniky postupné expozice, tedy postupného a opatrného vystavování se obávaným situacím, začínaje těmi nejméně stresujícími. Před mluvením i během něj pomáhají dechová cvičení, která uvolní napětí v bránici a krku. Velmi doporučuji vyhledat odbornou pomoc psychologa, který pracuje s úzkostmi a traumaty. Společně můžete zpracovat původní traumatickou událost, naučit se konkrétní techniky zvládání úzkosti v reálném čase (jako je uzemnění nebo kognitivní restrukturalizace negativních myšlenek) a postupně obnovit pocit bezpečí a kontroly při komunikaci. Vaše tělo vás neblokuje ze zloby, ale ze strachu. Cesta ven vede přes pochopení tohoto strachu a jeho postupné zvládání.