Psycholožka Jasna

Ahoj Evo, děkuji za důvěru a za sdílení svých pocitů. To, co popisuješ, je velmi častý zážitek v dnešní době, zvláště pro lidi pracující z domova. Pocit osamělosti uprostřed davu nebo při časté online komunikaci je paradoxní, ale reálný. Tvůj strach z mluvení, obava z toho, že řekneš něco "hloupého", a vyčerpání z této vnitřní nejistoty jsou pochopitelné a rozhodně neznamenají, že "nemáš důvod". Emoce jsou vždy platným důvodem samy o sobě.

Pojďme se podívat na tvůj strach z komunikace. Může pramenit z několika zdrojů. Dlouhodobá práce na home office může vést k oslabení komunikačních návyků v reálném čase. Když komunikujeme písemně, máme čas na úpravu, přemýšlení. Živá konverzace je rychlejší a neodpouští, což může vyvolat úzkost. Dále, reakce tvého okolí ("To přejde") mohly vytvořit pocit, že tvoje pocity nejsou validní, což vede k vnitřní cenzuře. Bojíš se promluvit, protože jsi byla (byť neúmyslně) odrazena od sdílení.

To, že tě to vyčerpává, je naprosto normální. Udržování takového vnitřního napětí – touha po spojení versus strach z odmítnutí nebo posměchu – je nesmírně náročné na psychickou energii. Není to známka slabosti, ale důkaz, že pro tebe kvalitní spojení s lidmi opravdu záleží.

Jak začít opravdově komunikovat? Začni malými, bezpečnými kroky. V online kurzu se můžeš pokusit napsat jeden komentář do diskuse, třeba i předem připravený. Cílem není být dokonalý, ale prolomit počáteční bariéru. Můžeš také zkusit najít jednoho člověka z kurzu a poslat mu soukromou zprávu s otázkou k látce – to je méně zastrašující než skupinová diskuse. Pokud jde o přátele na sociálních sítích, zkus místo pasivního sledování reagovat na příspěvek konkrétní osobě s upřímným komplimentem nebo otázkou. Přesuň pozornost z obavy "co si o mně pomyslí" na autentický zájem o druhého.

Velmi důležité je také přehodnotit, s kým a jak mluvíš o pocitech. Hledej lidi, kteří projevují aktivní naslouchání – pokládají doplňující otázky, nehodnotí. Pokud takové lidi v bezprostředním okolí nemáš, může být užitečné vyhledat podpůrnou skupinu nebo terapeuta. Terapeutický prostor je právě místem, kde se můžeš bez obav "učit" znovu mluvit a být slyšena, aniž bys dostávala zjednodušující rady.

Pamatuj, že schopnost komunikovat je jako sval, který se může oslabit nečinností, ale také se dá posílit praxí. Buď k sobě laskavá. Každý malý pokus o kontakt, i když je nepohodlný, je krokem zpět k sobě samé a k druhým. Tvá zkušenost je cenná a tvůj hlas si zaslouží být vyslyšen.