Psycholožka Jasna

Dobrý den, Aleno. Děkuji, že jste se na mě obrátila se svou zkušeností. Vaše situace je pochopitelná a velmi častá reakce na traumatickou událost, kterou jste prožila. To, co popisujete, se velmi podobá posttraumatické stresové poruše s výraznou klaustrofobií a možná i akrofobií (strach z výšek), které se u vás rozvinuly po oné děsivé události. Vaše tělo a mysl si tuto zkušenost spojily s uzavřenými prostory a výškou, a nyní spouštějí intenzivní úzkostnou reakci, i když bezprostřední nebezpečí nehrozí. Je naprosto možné a běžné pracovat s takovým traumatem, aniž byste musela znovu fyzicky prožívat původní událost v její plné síle. Existují psychologické postupy, které jsou na to přímo zaměřené.

Jednou z nejúčinnějších metod pro práci s traumatem je expoziční terapie v představivosti. Při této metodě bychom spolu velmi pomalu a kontrolovaně pracovali na vybavování si situace v bezpečném prostředí mé ordinace, aniž byste byla v reálném nebezpečí. Cílem je postupně oslabit podmíněnou strachovou reakci. Další velmi účinnou metodou je terapie EMDR (Eye Movement Desensitization and Reprocessing). Ta pomocí řízených pohybů očí nebo jiné oboustranné stimulace pomáhá mozku zpracovat traumatickou vzpomínku, aby přestala vyvolávat tak silné emocionální a tělesné reakce. Během této terapie se soustředíte na vzpomínku, ale necítíte ji tak intenzivně, protože metoda pomáhá jejímu "strávení".

Velmi užitečné by pro vás mohly být také techniky zvládání úzkosti a relaxace, které byste se naučila používat ještě předtím, než bychom začali s prací na vzpomínce. Mezi ně patří dýchací techniky pro zklidnění (například prodloužený výdech), progresivní svalová relaxace nebo techniky uzemnění (grounding), které vás vrátí do přítomného okamžiku, když vás přepadne úzkost. Tyto nástroje vám dají pocit kontroly nad svými reakcemi. Terapie by probíhala krok za krokem. Začali bychom vytvořením bezpečného vnitřního místa v představivosti, pak bychom se mohli velmi pomalu přibližovat k tématu, vždy v tempu, které určujete vy. Cílem není vás vystavit děsivé situaci, ale naopak vám pomoci získat nad svým strachem moc a snížit jeho intenzitu.

Je také důležité zvážit kognitivní restrukturalizaci, která by nám pomohla identifikovat a změnit myšlenkové vzorce, které váš strach živí (například katastrofické představy o tom, co by se mohlo stát). Můžete si vést deník myšlenek a pocitů, abyste lépe porozuměla spouštěčům své úzkosti. Doporučuji vám skutečně vyhledat psychologa, který má zkušenost s léčbou traumatu a úzkostných poruch. Při první schůzce se ho nebojte zeptat přímo na jeho přístup a ujistěte ho o svém strachu z přímé expozice. Dobrý terapeut bude respektovat vaše tempo a bude s vámi spolupracovat na plánu, se kterým budete souhlasit. Vaše touha znovu získat svobodu pohybu je silným motivátorem a s odbornou podporou je velmi reálné, že se vám podaří tyto příznaky zvládnout a vrátit se k aktivnějšímu životu.