Psycholožka Jasna

Tomáši, velmi dobře chápete, že reakce na trauma jako jsou živé noční můry, úzkost a zvýšená tělesná reakce při vzpomínce na dopravní nehodu, jsou normální i po dvou letech. Nejde o selhání vaší síly nebo charakteru, ale o přirozenou reakci lidské psychiky na velmi stresující a bolestivou událost. Trauma se může dlouho projevovat a zasahovat do různých oblastí života, a není proto na místě snažit se jej zvládat pouze sám bez podpory. Může vás to vyčerpávat a zhoršovat váš stav. První krok, který je velmi důležitý, je vyhledání odborné pomoci, ideálně psychologa se zkušeností s traumaty. Terapeut vám nabídne bezpečný prostor, kde můžete začít pracovat s pocity a postupně zpracovávat vzpomínky, které způsobují úzkost a noční můry. Pro začátek může být přínosné sdílet svůj příběh, aniž byste musel hned nutně odhalovat všechny detaily, které vás děsí. Terapeut pak může pomoci najít způsoby, jak lépe zvládat úzkostné pocity a postupně zvyšovat vaši odolnost v situacích, které vyvolávají stres.

Důležité je přijmout, že znovuprožívání nepříjemných emocí je součástí procesu léčení, ale odborná podpora vám umožní, aby tento proces byl bezpečný a zvládnutelný. Zároveň je dobré se vyvarovat izolace a vyhýbání se situacím zcela, protože to může úzkost zhoršit. Pokud máte pocit, že vás partner podporuje, můžete také otevřeně mluvit o svých obavách s ním, protože blízké vztahy jsou důležitým zdrojem síly.

Mužská role často klade důraz na sílu a nezávislost, ale skutečná síla spočívá i v odvaze přiznat si potřebu pomoci a využít ji k léčbě. Podpora psychologa neznamená slabost, ale právě opak – krok k lepší kvalitě života a obnově pocitu bezpečí i radosti.